Je soubor nástrojů a standardů vyvinutých dvěma neziskovými organizacemi, World Resources Institute (WRI) a World Business Council for Sustainable Development (WBCSD). GHG protokol byl vytvořen s cílem pomoci podnikům, vládám a dalším organizacím měřit, spravovat a reportovat emise skleníkových plynů (GHG) spojených s jejich činnostmi.
Tento rámec definuje tři hlavní "Scopes" (oblasti) pro kategorizaci a měření emisí:
- Scope 1 (Přímé emise): Scope 1 emise zahrnují emise skleníkových plynů, které organizace přímo vytvářejí nebo emitují v průběhu své činnosti. Typické příklady zahrnují emise z provozu spalovacích motorů vozidel, vytápění na plyn a jiné přímé zdroje emisí v organizaci.
- Scope 2 (Nepřímé energie): Scope 2 emise zahrnují emise spojené s produkcí elektřiny, kterou organizace spotřebovává. Tyto emise jsou nepřímé, protože organizace neprodukují elektřinu samy, ale pouze ji spotřebovávají. Scope 2 emise se týkají zejména emisí z elektřiny, která je zakoupena z vnějšího zdroje, a zahrnují například emise z fosilního paliva, které se používá k výrobě elektřiny.
- Scope 3 (Ostatní nepřímé emise): Scope 3 emise zahrnují všechny ostatní nepřímé emise, které nejsou zahrnuty v Scopes 1 a 2. Tyto emise mohou pocházet z různých zdrojů spojených s dodavatelským řetězcem organizace, cestováním zaměstnanců, produkty nebo služby organizace a dalšími faktory. Scope 3 emise jsou obvykle největším a nejkomplexnějším segmentem emisí pro mnoho organizací.
GHG protokol poskytuje podrobné směrnice pro měření a zprávání emisí v každém ze tří Scopes, což umožňuje organizacím komplexní zhodnocení a správu jejich skleníkových emisí. Tento rámec je často používán organizacemi a podniky k monitorování a snižování svých emisí skleníkových plynů a k plnění jejich udržitelnostních cílů.
